středa 27. července 2016

Čína se chystá šokovat svět tím, že tlačí cenu zlata přes 10.000 $






Stephen Leeb: Během několika posledních let se stalo pár věcí, které mě přesvědčili o tom, že má Čína se zlatem velké plány. Plány, které by umožnily udělat ze zlata monetární kov a prudce tím posílit jeho cenu.

Bod 1: Já a můj kolega jsme před několika lety hovořili s velmi dobře informovanou čínskou státní příslušnicí, která pracovala pro americkou firmu spravující aktiva. V této firmě byla generálním ředitelem a také měla na starosti čínské investice. Doufala, že bych jí mohl pomoci najít investory se zájmem uložit peníze do čínských zlatých dolů.

Byl jsem přesvědčen o tom, a to jsem i dnes, že čínské doly měly velmi nekvalitní rudu a tudíž jejich vytěžení je velmi nerentabilní. V tomto bodě naší debaty jsem na ni tlačil, aby mi vysvětlila, proč by měla Čína pokračovat v těžbě takto nekvalitní rudy. A ona mi nakonec odpověděla, že Čína potřebuje, aby zlato opět získalo svou hodnotu.

Krátce poté jsem opustil místnost. Můj kolega se později zmínil, že když jsem byl venku, tak čínská investiční manažerka (která mimochodem umí velice dobře anglicky), mu sdělila, že došlo k nedorozumění. Chtěla říct, že Čína těžila tolik zlata jen proto, aby pokryla poptávku po špercích. Pro mého kolegu, který je dobře zavedený ve finanční komunitě, ochotně přijal její ústupek. Já jsem byl skeptičtější.

Bod 2 : V Číně narozený zaměstnanec, který hovoří jak mandarínsky, tak kantonsky a který perfektně mluví a píše anglicky, absolvoval jednu z nejlepších vysokých škol v New Yorku, pro mne přeložil pasáž z projevu čínské komunistické strany. Na rozdíl od překladů, které byly zveřejněny, jeho překlady, kterým jsem bezvýhradně důvěřoval, obsahovaly následující větu :  Zlato je jediný produkt, který má vlastnosti komodity i měny, je to nejvíce věrné aktivum, na kterém může být postavena moderní FIAT měna.

Bod 3 : Tento bod odkazuje zpátky na bod jedna. Je skutečně zarážející, že Čína je světově největším producentem zlata a těží více než 16% světové produkce tohoto kovu. I přes to, že má méně než 3% světových zásob, což naznačuje nízkou kvalitu a vysoké náklady.  Čína by toto měla udělat pouze tehdy, pokud by byla cena rudy v budoucnu o dost vyšší.

Další kritická otázka zní, kolik Čína vlastně vlastní zlata? Přesná čísla jsou nedosažitelná. Ale stále je tu dobrý důvod věřit tomu, že je schopna shromáždit velké množství zlata v krátkém časovém úseku. Čína nám již několikrát dokázala, že se může poměrně rychle vyvinout ve všech možných oblastech, důkazem nám může být to, že z ničeho se stala číslem jedna ve vývoji superpočítačů a to je jen jeden příklad.

Tady je to, co víme :  Čína drží 1,2 bilionu dolarů v americkém dluhu - v měně a dluhopisech. Včetně jejich veřejných investičních fondů. Celkové devizové rezervy jsou asi 4 biliony dolarů. A složení 2,8 bilionu dolarů, jež nejsou ve státním dluhu, je státní tajemství. Pozoruhodné je, že Čína je jedinou velkou ekonomikou, která nemusí hlásit rozdělení rezerv. Čína uvedla, že dolar představuje největší část ze zmíněných 2,8 bilionu dolarů, a to může počkat do roku 2018, nebo dokonce do roku 2019, než dostaneme úplný rozpis rezerv.

I když je zlato finančním aktivem, není počítáno jakou součást měnových rezerv, ačkoliv se počítá jako součást devizových rezerv - cokoliv, jen aby se tento žlutý kov nestal měnou! Přesto, dokud Číňané jasně nevymezí své rezervy, existuje mnoho kreativních způsobů, jak by zlato mohlo nahradit měnu!

Nicméně pochybujeme o tom, že by Čína dělala takové vylomeniny. Nejlepší odhady jsou, že čínská populace vlastní asi 14.000 tun zlata a PBOC drží asi 4.000 tun zlata. Na 14.000 tun zlata pochází z poměrně přesvědčivého údaje : dodávky z Shanghai Gold Exchange (SGE). I když je 4.000 tun výrazně více než 1.700 tun, které PBOC reportovala, myslím, že je stále toto číslo výrazně podhodnoceno!

Rozdíl je mezi tím, co drží populace, což je považováno za nepeněžní zlato a peněžní zlato, které drží PBOC. A to by mohlo být pro Čínu záminkou, protože dovoz neměnového zlata musí být veřejně oznámeno, zatímco dovoz měnového zlata žádné ohlášce nepodléhá!

Otázkou ale stále je, kde Čína na všechno to zlata vzala peníze? Koncem loňského roku Bloomberg otiskl článek, ve kterém vážená čínská ekonomka argumentovala tím, že Číně chyběla možnost vytvořit více vyvážený růst. Liang Hong, hlavní ekonomka China International Capital (CICC), zjistila, že čínské veřejné instituce měly v přepočtu více než 3 biliony dolarů vkladů v bankách, úročené velmi nízkými  sazbami. Uvedením těchto peněz do oběhu by znamenalo menší daň pro veřejnost a lepší vyvážení ekonomiky.

Můj názor je, že premiér Li, jemuž Liang představila své názory, si těchto 3 bilionů nebyl vědom. Koneckonců, 3 biliony nejsou malé číslo a pan premiér je velice významný ekonom, jehož disertační práce získala titul jako nejlepší disertační práce v Číně. A to nás vede k tomu, že tyto 3 biliony jsou a budou investovány do nákupu obrovského množství měnového zlata pro PBOC. Věřte tomu, že není nic, co by tuto zemi zastavilo od nákupu zlata přímo od těžařů nebo zahraničních investorů – s nízkým  prémiem.

A co by 3 biliony dolarů mohlo koupit vám? Kompletní řízení trhu se zlatem, nebo asi 70.000 tun zlata( což by bylo ještě mnohem více, než fyzicky drží čínské obyvatelstvo). Nevěřím tomu, že by Čína nashromáždila tolik zlata! Ale všechno je možné, a to zejména ve světě, ve kterém je Čína centrem veškerého fyzického obchodování se zlatem! Během jednoho jediného týdne bylo ze sejfů SGE vybráno více zlata, než z trezorů COMEX za celý jeden rok!
Tyto údaje naznačují jeden potenciální cíl pro zlato! Pokud Čína nahromadí 70.000 tun zlata, bude mít dostatek zlata pro zajištění zhruba 10 procent své měnové rezervy. Vynásobte cenu zlata deseti a rázem máte potenciální cíl žlutého kovu!


A jak jsem již řekl, toto je životní býčí trh a jsme teprve na začátku!