Stephen Leeb: Během několika posledních let se stalo pár
věcí, které mě přesvědčili o tom, že má Čína se zlatem velké plány. Plány,
které by umožnily udělat ze zlata monetární kov a prudce tím posílit jeho cenu.
Bod 1: Já a můj kolega jsme před několika lety hovořili
s velmi dobře informovanou čínskou státní příslušnicí, která pracovala pro
americkou firmu spravující aktiva. V této firmě byla generálním ředitelem
a také měla na starosti čínské investice. Doufala, že bych jí mohl pomoci najít
investory se zájmem uložit peníze do čínských zlatých dolů.
Byl jsem přesvědčen o tom, a to jsem i dnes, že čínské doly
měly velmi nekvalitní rudu a tudíž jejich vytěžení je velmi nerentabilní.
V tomto bodě naší debaty jsem na ni tlačil, aby mi vysvětlila, proč by
měla Čína pokračovat v těžbě takto nekvalitní rudy. A ona mi nakonec
odpověděla, že Čína potřebuje, aby zlato opět získalo svou hodnotu.
Krátce poté jsem opustil místnost. Můj kolega se později
zmínil, že když jsem byl venku, tak čínská investiční manažerka (která
mimochodem umí velice dobře anglicky), mu sdělila, že došlo k nedorozumění.
Chtěla říct, že Čína těžila tolik zlata jen proto, aby pokryla poptávku po
špercích. Pro mého kolegu, který je dobře zavedený ve finanční komunitě,
ochotně přijal její ústupek. Já jsem byl skeptičtější.
Bod 2 : V Číně narozený zaměstnanec, který hovoří jak
mandarínsky, tak kantonsky a který perfektně mluví a píše anglicky, absolvoval jednu
z nejlepších vysokých škol v New Yorku, pro mne přeložil pasáž
z projevu čínské komunistické strany. Na rozdíl od překladů, které byly zveřejněny, jeho překlady, kterým jsem bezvýhradně důvěřoval, obsahovaly
následující větu : Zlato je jediný
produkt, který má vlastnosti komodity i měny, je to nejvíce věrné aktivum, na
kterém může být postavena moderní FIAT měna.
Bod 3 : Tento bod odkazuje zpátky na bod jedna. Je skutečně
zarážející, že Čína je světově největším producentem zlata a těží více než 16% světové
produkce tohoto kovu. I přes to, že má méně než 3% světových zásob, což
naznačuje nízkou kvalitu a vysoké náklady.
Čína by toto měla udělat pouze tehdy, pokud by byla cena rudy
v budoucnu o dost vyšší.
Další kritická otázka zní, kolik Čína vlastně vlastní zlata?
Přesná čísla jsou nedosažitelná. Ale stále je tu dobrý důvod věřit tomu, že je
schopna shromáždit velké množství zlata v krátkém časovém úseku. Čína nám již
několikrát dokázala, že se může poměrně rychle vyvinout ve všech možných
oblastech, důkazem nám může být to, že z ničeho se stala číslem jedna ve
vývoji superpočítačů a to je jen jeden příklad.
Tady je to, co víme :
Čína drží 1,2 bilionu dolarů v americkém dluhu - v měně a
dluhopisech. Včetně jejich veřejných investičních fondů. Celkové devizové rezervy
jsou asi 4 biliony dolarů. A složení 2,8 bilionu dolarů, jež nejsou ve státním
dluhu, je státní tajemství. Pozoruhodné je, že Čína je jedinou velkou
ekonomikou, která nemusí hlásit rozdělení rezerv. Čína uvedla, že dolar
představuje největší část ze zmíněných 2,8 bilionu dolarů, a to může počkat do
roku 2018, nebo dokonce do roku 2019, než dostaneme úplný rozpis rezerv.
I když je zlato finančním aktivem, není počítáno jakou
součást měnových rezerv, ačkoliv se počítá jako součást devizových rezerv - cokoliv,
jen aby se tento žlutý kov nestal měnou! Přesto, dokud Číňané jasně nevymezí
své rezervy, existuje mnoho kreativních způsobů, jak by zlato mohlo nahradit
měnu!
Nicméně pochybujeme o tom, že by Čína dělala takové
vylomeniny. Nejlepší odhady jsou, že čínská populace vlastní asi 14.000 tun
zlata a PBOC drží asi 4.000 tun zlata. Na 14.000 tun zlata pochází z poměrně
přesvědčivého údaje : dodávky z Shanghai Gold Exchange (SGE). I když je 4.000
tun výrazně více než 1.700 tun, které PBOC reportovala, myslím, že je stále toto
číslo výrazně podhodnoceno!
Rozdíl je mezi tím, co drží populace, což je považováno za
nepeněžní zlato a peněžní zlato, které drží PBOC. A to by mohlo být pro Čínu záminkou,
protože dovoz neměnového zlata musí být veřejně oznámeno, zatímco dovoz
měnového zlata žádné ohlášce nepodléhá!
Otázkou ale stále je, kde Čína na všechno to zlata vzala
peníze? Koncem loňského roku Bloomberg otiskl článek, ve kterém vážená čínská
ekonomka argumentovala tím, že Číně chyběla možnost vytvořit více vyvážený
růst. Liang Hong, hlavní ekonomka China International Capital (CICC), zjistila,
že čínské veřejné instituce měly v přepočtu více než 3 biliony dolarů vkladů
v bankách, úročené velmi nízkými sazbami. Uvedením těchto peněz do oběhu by
znamenalo menší daň pro veřejnost a lepší vyvážení ekonomiky.
Můj názor je, že premiér Li, jemuž Liang představila své
názory, si těchto 3 bilionů nebyl vědom. Koneckonců, 3 biliony nejsou malé
číslo a pan premiér je velice významný ekonom, jehož disertační práce získala
titul jako nejlepší disertační práce v Číně. A to nás vede k tomu, že
tyto 3 biliony jsou a budou investovány do nákupu obrovského množství měnového
zlata pro PBOC. Věřte tomu, že není nic, co by tuto zemi zastavilo od nákupu
zlata přímo od těžařů nebo zahraničních investorů – s nízkým prémiem.
A co by 3 biliony dolarů mohlo koupit vám? Kompletní řízení
trhu se zlatem, nebo asi 70.000 tun zlata( což by bylo ještě mnohem více, než
fyzicky drží čínské obyvatelstvo). Nevěřím tomu, že by Čína nashromáždila tolik
zlata! Ale všechno je možné, a to zejména ve světě, ve kterém je Čína centrem
veškerého fyzického obchodování se zlatem! Během jednoho jediného týdne bylo ze
sejfů SGE vybráno více zlata, než z trezorů COMEX za celý jeden rok!
Tyto údaje naznačují jeden potenciální cíl pro zlato! Pokud
Čína nahromadí 70.000 tun zlata, bude mít dostatek zlata pro zajištění zhruba
10 procent své měnové rezervy. Vynásobte cenu zlata deseti a rázem máte
potenciální cíl žlutého kovu!
Žádné komentáře:
Okomentovat